Přehled panovníků

Přemyslovská knížata
872 do asi 883 a od asi 885 do 888/890 Bořivoj I.
894 do 915 Spytihněv I.
915 do 921 Vratislav I.
921 do 929/935 Svatý Václav
929/935 do 967/972 Boleslav I.
967/972 do 999 Boleslav II.
999 do 1002 a 1003 Boleslav III.
1002 do 1003 Vladivoj
1003, 1004 až 1012, 1033 až 1034 Jaromír
1012 do 1033, 1034 Oldřich
1034 do 1055 Břetislav I.
1055 do 1061 Spytihněv II.
1061 do 1092 Vratislav II.
1092 Konrád I. Brněnský
1092 do 1100 Břetislav II.
1100 až 1107, 1117 až 1120 Bořivoj II.
1107 do 1109 Svatopluk Olomoucký
1109 až 1117, 1120 až 1125 Vladislav I.
1125 do 1140 Soběslav I.
1140 do 1172 Vladislav II.
1172 až 1173, 1178 do 1189 Bedřich
1173 do 1178 Soběslav II. .
1189 do 1191 Konrád II. Ota
1191 do 1192 Václav (II.)
1192 až 1193, 1197 až 1198 (poté král) Přemysl Otakar I.
1193 do 1197 Jindřich Břetislav vnuk Vladislava I.,
1197 Vladislav Jindřich


Přemyslovští králové
1198 do 1230 Přemysl Otakar I.
1230 do 1253 Václav I.
1253 do 1278 Přemysl Otakar II
1278 do 1305 Václav II.
1305 do 1306 Václav III.


Původ rodu

Podle tradice, zachycené na přelomu 11. a 12. století v Kosmově Kronice Čechů, byl zakladatelem rodu Přemyslovců Přemysl Oráč, pocházející ze Stadic, kterého si vyvolila za manžela Krokova dcera Libuše (v té době ale Stadice ještě neexistovaly). Jejich následníky byli dle pověstí Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít. Hostivítovým synem údajně byl první historicky doložený český kníže Bořivoj I., u nějž se dodnes spekuluje o původu.


Konec rodu

Po státní krizi v poslední čtvrtině dvanáctého století na trůn usedl Přemysl Otakar I. a skončila tak řada rychle se střídajících knížat (sám Přemysl byl ostatně jedním z nich). Roku 1212 Přemysl I., dokonale využívající situace v říši, zajistil pro své potomky dědičný královský titul. V době vlády jeho syna Václava I. se česká zahraniční politika změnila z dosavadního víceméně defenzivního postoje na ofenzivní.

V osobě krále Přemysla Otakara II., syna Václava I., se v roce 1253 počet mužských členů rodu omezil jen na jednoho. Přemysl měl jen jednoho legitimního syna, Václava II. a ten také jen jednoho přeživšího mužského dědice, Václava III. Královská linie rodu Přemyslovců, k němuž se váží počátky české státnosti, skončila nečekaně zavražděním mladého Václava III. v Olomouci dne 4. srpna 1306.

Přemyslovská linie poté ještě pokračovala po přeslici v dalších královských dynastiích, což byli Lucemburkové (1310–1436), Habsburkové (1436–1457), Jagellonci (1471–1526) a opět Habsburkové (1526–1740), posléze Habsbursko-Lotrinská dynastie (1740–1918). Žili také ještě královští levobočkové a hlavně představitelé významné, ale tentokrát už opravdu poslední vedlejší linie rodu – opavští Přemyslovci, potomci Přemysla Otakara II. a jeho milenky, rakouské šlechtičny Anežky z Kuenringu.

Chcete se dozvědět více o historii?





Zdroj údajů: wikipedia.org